Z Tempa do třetí ligy? Risk. Jako když jdu v plavkách z Floridy na Sibiř, říká trenér Rodinger

Před deseti dny měl trenér Dominik Rodinger pořádně zamotanou hlavu. Dvě výhry a jasně daný cíl v podobě útoku s Tempem na postup do Pražská teplárenská přeboru. Jenže najednou zazvonil telefon a na druhém konci byl majitel třetiligového Sokola Hostouň, který jej oslovil s nabídkou k angažmá.

Foto: Pavel Jiřík ml.

V Tempu jste měl rozjetou práci. Souhlasil jste s angažmá ve třetí lize hned?

Ne, ne. Majitel Hostouně se mě ptal, zda bych o té nabídce uvažoval. A já tím byl zaskočený. Dobře jsem si uvědomoval, že ta nabídka nepřichází v ideální čas. Ani pro Tempo, ani pro mě, ani pro Hostouň. Tři dny jsem nespal, nejedl a pořád na to myslel.

Do startu třetí ligy chybělo v té době pár dní, moc věcí jste asi změnit nemohl. Na druhou stranu: v Tempu běželo vše, jak má, vyhrávalo se...

Přesně tak. Já jsem si tak trochu připadal, že jsem na pláži v Kalifornii a najednou se v plavkách vydám na Sibiř do obrovské zimy a nejistoty. Vím, že je to obrovský risk. Ale kdo mě zná, tak ví, že jsem ambiciozní. A já jsem se vždy snažil trénovat stejně, chtěl jsem být připravený na to, že až přijde nabídka z vyšší soutěže, abych byl na ni připravený.

Ale hned jste tedy nesouhlasil, že?

V Hostouni znám pár hráčů, jsou třeba i starší než já. Nakonec jsem tu nabídku přijal, ale hned to nebylo. Mluvil jsem s řadou lidí. Já v tuhle chvíli musím poděkovat vedení Tempa, že mi tu nabídku dovolili řešit. Hned, když přišla, jsem jim zavolal.

Radost určitě neměli, vždyť jste měl klub dovést do přeborového cíle...

Ale Tempo přece nestojí na Rodingerovi. Ten cíl v podobě postupu do přeboru není Rodingerův cíl, ale cíl klubu. Když jsem nabídku dostal, věděli to taky dva hráči. A bylo moc důležité, co mi v tu chvíli řekli.

Prozradíte to?

Říkali, že když jsem do klubu šel, tak úplnou radost neměli. Prý se netěšili. A pak dodali, že teď je situace jiná a oni by za mě dali ruku do ohně. A oba řekli, že mi tu nabídku moc přejí.

Vedení ale může brát váš krok určitým způsobem jako zradu, protože utíkáte od rozdělané práce, nemyslíte?

Jak jsem říkal, chci jim poděkovat za šanci, kterou jsem dostal i za to, jak k tomu teď přistoupili. Musím taky přiznat, že s některými lidmi jsem si úplně nesedl, a tak se někomu možná uleví, že jsem z klubu odešel. A taky musím zdůraznit, že jsem rád, že jsme nakonec vždycky našli společnou řeč a fungovalo to. Možná se uleví i některým hráčům. Vím, že moje tréninky jsou náročné a někteří je špatně kousali, když přišli ztahaní z práce a já měl náročnou přípravu. Taky mě dva z nich poslali do pr...., ale taky jsme to vyřešili a pokračovali.

Náročná příprava, to je společný rys všech vašich angažmá, že?

Já se nezměním. To bylo stejné ve Slivenci, stejně jako všude jinde, kde jsem působil. A bude to tak i v Hostouni. Budu chtít, abychom hráli útočně, stříleli góly a aby se všichni bavili. Dobře taky vím, že do třetí ligy jsem se dostal díky klukům na Tempu. Díky výsledkům, které dělali, jsem byl vidět. Dík patří i vedení klubu.

Odcházelo se vám tedy s těžkým srdcem?

Měl jsem nabídky z přeboru i z divize. Věděl jsem, že ty bych odmítl. Cítil jsem, že do přeboru je šance postoupit právě s Tempem. Třetí liga, to už byl skok. Říkal jsem si, chceš hrát proti Hrdlořezům, nebo proti béčkům Sparty a Slavie? Rozhodl jsem se odejít do Hostouně, ale pochopitelně cítím odpovědnost i za Tempo. Kondičně i silově je ten tým připravený dobře. Za tím si stojím.

A zatím pokračují i vaši asistenti, takže určitá kontinuita by měla být zachována...

Jsem rád, že zůstávají, ale spíš si myslím, že Tempo přivede nějakého trenéra. Hlavní, co tým teď potřebuje, je klid. Znovu opakuji, kvalita tam je. Tempo není Rodinger, ten je pryč a klub má svůj cíl. Já jsem šel do risku. Skočil jsem do jámy a nevidím dno. Třeba pětkrát prohraju a... Ale těším se na to, že to zvládnu. Je to další velká výzva v mé kariéře.

Zdroj: fotbalpraha.cz