A tým | Trenér Pihávek: Hra Hostouně se musí líbit především fanouškům

Jako hráč prožil nejslavnější období v ligové Viktorce Žižkov, jako trenér prošel několika štacemi. Tu výkonnostně nejvyšší prožil v Příbrami, odkud také pochází, nejdelší pak v divizi, kde několik sezon trénoval kladenský SK. Kladno vedl také v prvním vzájemném divizním utkání se Sokolem Hostouň. Naposledy působil u mládeže Tábora. První lednovou sobotu trenér Ivan Pihávek (ročník 1964) podepsal smlouvu u áčka Hostouně a nahradil odcházejícího kouče Zdeňka Haška.

Foto: Wikimedia Commons

 

Co se vám vybaví, když slyšíte fotbalová Hostouň?

Klub, který je v českém fotbalovém světě stále známější, obec, ve které to s fotbalem myslí opravdu vážně, klub, který vede velmi schopný podnikatel Jiří Hondl a v neposlední řadě divizní soupeř, kterého jsme v Kladně za mé éry brali vážně.

 

Byli jste s předsedou klubu Jiřím Hondlem v delším kontaktu, než jste se domluvili na vašem působení v Hostouni, nebo vzájemná dohoda byla otázkou jednoho jeho telefonátu?

Nebylo to o jednom telefonátu, ale o schůzkách během týdne, kdy klub hledal náhradu za trenéra Zdeňka Haška. Odcházím z Tábora, kde pracuji s dětmi, což mne baví, ale nabídka trénovat dospělé fotbalisty v tak perspektivním týmu mne velmi lákala.

 

Sledoval jste, jak si Sokol vede v divizi?

Sledoval jsem jeho výsledky pravidelně, stejně jako články v médiích. Nejdu tedy úplně do neznáma. Vím, že mužstvo z většiny tvoří mladí hráči, ale jenom na nich se stavě nedá. Bez starších exligových matadorů by tým tak dobře nešlapal. Stěžejní zásluhu na herním projevu Hostouně má samozřejmě také Zdeněk Hašek. Spolu s Martinem Čurdou udělali ze Sokolů postrach divizní skupiny B. S kolegou Čurdou chceme trend zachovat. Samozřejmě hra se musí líbit i našim fanouškům. Pro ně ho přece hrajeme především.

 

Žijete v Příbrami. Zkomplikuje vám nové angažmá soukromý život?

Na mé cestování za fotbalovou prací jsme u nás doma zvyklí. V nejbližší době vyřeším ukončení mého působení v Táboře. Malinko složitější je pro mě skloubení trénování se studiem vysoké školy. Mám za sebou první semestr, tedy chybí mi ještě dvě zkoušky, které bych ale měl dát. Uvažuji, že studium přeruším. Ještě nejsem rozhodnutý. Přihlásil jsem se na vysokou školu, abych měl pedagogické minimum a mohl učit děti tělocvik. Učit děti mne vedle trénování baví asi nejvíc.

 

Jan Murárik