Trenér Rodinger: Hostouň mě zlákala svou fotbalovou atmosférou

Dominik Rodinger (33) převzal ve středu první tým třetiligové Hostouně a zítra ho povede jako hlavní kouč do prvního kola ČFL v Benešově.

Foto: Lukáš Horníček

Kdo vás pro Hostouň objevil?

Upřímně nevím (směje se), to se musíte zeptat vedení Hostouně. Nabídka se objevila zcela nečekaně a po velmi seriózním jednání předsedy klubu Jiřího Hondla a vstřícnosti mého posledního klubu Tempa Praha jsem rád nabídku přijal. Věděl jsem přitom, že na seznamu trenérů, které by pan Hondl rád do Hostouně přivedl, jsem v tu chvíli nebyl číslo jedna.

Víte, kdo jím byl?

Ten seznam neznám, ale vím třeba, že oslovil i mého blízkého kamaráda, který se právě vrátil z ciziny. S díky odmítl s odůvodněním, že by rád znovu pracoval v zahraničí.

Přešel jste z trenérského postu v klubu, který hraje I. A třídu. Po dvou kolech má Tempo plný počet bodů a vypadá to, že se bude rvát o postup do Pražského přeboru. Není vám trochu líto, že v Hostouni hned tak postup nezažijete?

Ano, Tempo má nakročeno do přeboru, který ještě nedávno hrálo a má za cíl postup. Ovšem třetí liga a A třída, to je pořádný skok i trenérská výzva. Vedení Sokola, respektive pan Hondl, chce hrát klidný střed tabulky, v lepším případě na horních příčkách. Když jsem hrál za Zápy, jednu sezonu jsme byli na špici, další jsme se zachraňovali. V tom perspektivu nevidím. A právě Hostouň mě zlákala svou perspektivou. Podepsal jsem na dvě sezony s vědomím, že v Sokole jsou zvyklí na tříleté cykly. Rád bych ho s týmem ve třetí lize zažil.

Postavíte už na zítřejší zápas v Benešově sestavu podle svých představ?

Mužstvo samozřejmě ještě pořádně neznám. Viděl jsem několik utkání na videu, ale naživo to je přeci jen něco jiného. Dohodli jsme se s mým asistentem Martinem Čurdou, že sestavu na Benešov napíše on. Dělat narychlo velké změny, to by mohlo týmu uškodit.

Je pro vás výhodou, že v týmu znáte Radka Dosoudila, s nímž jste slavil titul v barvách Slovanu Bratislava?

Neznám jenom jeho (usmívá se). Znám osobně i další hráče. Například blíže z kempů Jirku Kabeleho, Tomáše Marka, Kamila Kulhavého, fotbalově jsem se setkal třeba s Davidem Tetourem a jinými současnými hráči Hostouně. Ale musím si se všemi promluvit, najít společnou řeč, pochopit jeden druhého. Pak to může být výhoda pro všechny. Když jsem se rozmýšlel, jestli angažmá v Sokole přijmout, radil jsem se s Radkem Dosoudilem a Jirkou Kabelem.

Od kterého trenéra jste si za své kariéry vzal nejvíc?

Od každého jsem si něco vzal. Ovšem nejvíc při angažmá ve Španělsku. Potkal jsem se tam s trenéry, kteří prošli, ať už na pozici kouče, nebo jako hráč, béčkem Realu Madrid či barcelonského Espaňolu. Učili mne smysl hry a přístup k hráčům. V Čechách měl na mě výrazný vliv trenér Werner Lička nebo jeho syn Marcel, s nímž jsem strávil dva roky v Blšanech. Nechci opomenout ani lektora fotbalových licencí Aleše Majera. Ti všichni mi do trenéřiny dodali a dodávají sílu i sebevědomí.

Máte ambice stát se profesionálním trenérem na plný úvazek?

Takové ambice mám. Podal jsem si přihlášku na trenérskou A licenci. To je pro mě v současné době priorita. Udělám maximum pro to, abych se na studia dostal. Licenci bych rád dodělal při trénování Hostouně. Myslím, že nasbírané zkušenosti v takovém klubu a v ČFL budou velmi cenné. Sokol se mi už od prvních okamžiků líbí. Je v něm rodinná atmosféra. Tu vytvářejí lidé, kteří se v klubu pohybují dlouhé roky. A takových já si vážím. Chci, aby mě právě Hostouň do světa profesionálního fotbalu posunula. Udělám maximum pro to, aby lidé na fotbal v podání Hostouně chodili ve velkém.

Co vás živí, když to fotbal zatím není?

S mým kamarádem Lukášem Stránským v Praze provozujeme tělocvičnu pro děti. Mám na starosti všeobecný pohybový rozvoj dětí od osmi měsíců po šestileté. To mě živí celkem dobře.

Zdroj: Jan Murárik, Vaše Kladno