TOMÁŠ ROUČEK – TORPÉDO, KTERÉ TRÁPÍ ZRANĚNÍ

Abnormálně rychlý pravý záložník či útočník z Kladna, který se včas rozhodl pro vzdělání místo vrcholového fotbalu. Po letech v Hostouni nelituje.

Jaká byla tvá dosavadní kariéra?

Mé první fotbalové kroky začaly v 6 - ti letech společně s bráchou na Kablo Kročehlavy (Kablovka), poté jsme byli společně vytaženi do mladších žáků SK Kladna, kde jsme působili společně až do A týmu, tam se naše kroky rozešli a každý pokračoval ve fotbalovém působení jinde. Na Kladně jsem měl možnost nakouknout do 2. ligy a postupně si zahrál od 3. ligových zápasů až po Divizi, která se za mého posledního působení na Kladně hrála. Poté začalo mé angažmá v Hostouni, kde jsem přišel do A třídy a postupně se postoupilo zpět do Divize, kterou momentálně hrajeme.

Jak ses dostal do Hostouně?

Po dlouhodobém zranění v Divizi na Kladně jsem se rozhodoval co se svou kariérou dál. Po delším rozhodování jsem se rozhodl pro vysokou školu a fotbal si k tomu zahrát už spíše pro radost a pro srandu s kamarády. Hostouň byla pro mě jasná volba už jen kvůli spoustě kluků, které jsem znal ze svého působení na Kladně, a kteří v Hostouni právě hráli jako Zachy (Michal Zachariáš), Mario (Mario Kolumbič), Hofi (Adam Hofman), Elmič (Miroslav Elman) a další. V tomto směru jsem měl snadné rozhodování.

Jsi téměř služebně nejstarší – můžeš porovnat, jak se měnilo složení kabiny se všemi postupy výš?

Za služebně nejstaršího bych se ještě nepovažoval, spíš se řadím do starší střední skupiny. Ale za ty roky mého působení se obměna kabiny samozřejmě každý rok přizpůsobovala společně s vyššími nároky na hrající soutěž.  Kabinou prošlo spoustu nových zkušených hráčů, kteří se jakkoli podíleli na postupech do vyšších soutěží, ale také spoustu kluků z B týmu, kteří si zde měli možnost zahrát nebo mladých hráčů z okolí Hostouně. Před kluky, kteří zde vydrželi a absolvovali tuto postupovou šňůru, musím smeknout, je to zasloužený úspěch pro každého z nich.

Hráči přichází a odchází, ale tvá pozice se téměř nemění – často rozdílový hráč, ale nikoliv nejlepší střelec týmu, navíc občas používaný jako žolík. Je to díky tvému stylu hry založeném hlavně na rychlosti?

Od samého začátku jsem byl hrotovým hráčem nebo krajním záložníkem, to se semnou táhne celý život a jsem za to rád, alespoň se nemusím stále přeorientovávat na jiný post. Asi to bude právě pro mou přednost, kterou je údajná rychlost.

Fanoušci se často nestačí divit, že po neproměněné 100% šanci vymyslíš geniální akci a vstřelíš branku z těžké pozice. Máš pro to vysvětlení?

Vysvětlení proto asi neexistuje, ale asi, že z jednoduché pozice umí proměnit šanci spoustu hráčů, ale z těch složitých jen já :D A taky trochu, protože jsem slušný palič tutovek…

Na jakém postu a v jakém rozestavení se ti hraje nejlépe?

Nejlépe se mi hraje na kraji zálohy jako brejkový hráč, kde dostávám míče za obranu nebo průnikové přihrávky mezi hráče do rychlosti, nejčastěji od Čurdise a Denyho (Jan Čurda a Dan Novák).

Čemu připisuješ svá častá zranění?

Některá zranění bych považoval za smolná a nechtěná, která se prostě stávají, a nelze se jim vyhnout. Další jsou spíše dlouhodobého charakteru, která vyvrcholí v závažnější zranění. Zranění jsou údělem fotbalu a to k němu bohužel patří. Můžu jen doufat, že se s postupem věku nebudou stávat častějšími.

Nebojíš se, že budeš muset s přibývajícím věkem svou hru pozměnit?

Má hra je založena na rychlosti, takže dokud mi to bude běhat, tak budu hrát. Pak bude možná na čase přehodnotit svůj postoj, třeba na rychlého vodonoše.:D

Neuvažoval jsi kvůli své abnormální rychlosti v dětství o atletice?

Atletiku jsem na základní a střední škole měl rád a účastnil se úspěšně různých závodů, také gymnastika mi nebyla cizí, ale fotbalu se to nemohlo rovnat. Když se nad tím zpětně zamyslím, možná jsem mohl udělat kariéru spíše v atletice než ve fotbale, tak jak už sem mnohokrát od spousty lidí slyšel, ale ani to mi nemohlo od fotbalu odradit. Není umění uběhnout 100m za 12s, ale vydržet běhat po lajně celý zápas.

Víš, po kom jsi sdělil takové zrychlení?

Se zrychlením jsem se asi už narodil, nevím o nikom z rodiny, kdo by měl podobné rychlostí vlohy. Jediné co jsem měl údajně zdědit po tátovi je hlavičkové umění a chladnokrevné zakončení hlavou v pokutovém území, ale bohužel se u mě zatím neprojevilo a stále čekám, kdy se ukáže.

Co nejraději děláš ve volném čase?

Svůj volný čas trávím nejraději se svou přítelkyní, přáteli nebo rodinou. Mám rád přírodu, takže každoroční čundr je zálibou i povinností. Mám rád výlety v přírodě, po různých památkách, ale také rád zajdu do kina na pěkný film. Rád vymýšlím a tvořím nové věci ohledně bydlení, projektuji, ale také rád sám stavím.

Tvoje/Tvůj/Tvá nejoblíbenější

Jídlo - Noky s lososem, pizza, houbovka se sedmi knedlíky

Pití -  Ledový čaj, Cuba Libre

Hudba, film, kniha - Hudba - všehochuť, knihy – žádná nedočtena, filmy – sci-fi, dobrodružné, dokumentární

Hráč - Tomáš Rosický