Rozhovor | Marek Dědeček: Máme silný tým, který může dosáhnout na postup
Stoper Marek Dědeček (21) začínal s fotbalem v nedaleké Unhošti, odkud se v žákovském věku přesunul do Hostouně. Do dospělého fotbalu poprvé nakoukl jako šestnáctiletý v dresu rezervy Sokola. Na jaře 2018 zastavilo Markovu nadějně se rozvíjející kariéru těžké poranění zad. Jemu vlastní zarputilostí a bojovností se dokázal na zelený pažit vrátit, stát se oporou zadní řady béčka a zahrát si i v prvním týmu.
Marku, mohl bys nám přiblížit svoje fotbalové začátky… V kolika letech jsi s fotbalem začínal a kdo tě k fotbalu přivedl?
S fotbalem jsem začal v 11 letech v Unhošti, kde jsem také bydlel. Jelikož většina mých kamarádů, se kterými jsem se bavil, hráli fotbal a já nedělal žádný sport, tak jsem začal převážně kvůli nim. Jako malý jsem moc šikovný nebyl, ale i přesto mě to bavilo.
V Hostouni působíš od žákovského věku. Věřil si už tenkrát, že se jednou propracuješ až do mužského fotbalu v Hostouni?
V žácích jsem nad tím ani nepřemýšlel, abych pravdu řekl. Více jsem nad tím uvažoval až později v dorostu, když jsme občas trénovali s B mužstvem.
Tvojí fotbalovou kariéru mohlo ukončit těžké poranění zad z dubna 2018 při zápase dorostu v Zichovci, po kterém si na nějaký čas skončil v nemocnici a od fotbalu sis musel téměř rok odpočinout. Věřil jsi během této nucené pauzy, že se k fotbalu ještě vrátíš?
Když jsem ležel v nemocnici, moc jsem nevěřil, že se na trávník vrátím. Dostal jsem korzet a nemohl jsem se téměř hýbat. Poté, co jsem začal s rehabilitací, už jsem věřil, že se vrátím. Neměl jsem potíže a vše šlo jako po másle. První trénink a zápas jsem měl trochu strach, ale časem to přešlo.
Po příchodu do B mužstva Sokola ses brzo stal pevným článkem základní sestavy. Bereš se už za mazáka týmu anebo lídrovství v kabině a na hřišti necháváš starším hráčům?
Když nad tím přemýšlím, tak za nějakého lídra se neberu, ale určitě nepatřím k těm, kdo sedí a mlčí.
I když před aktuální sezonou došlo k několika odchodům dlouholetých opor, vede si mužstvo nad očekávání a aktuálně ztrácí pouhé dva body na první SK Kladno. Má mužstvo sílu na jaře zabojovat o první místo a postoupit do A třídy?
Určitě na to máme dost silný tým a věřím, že i postoupíme. Bude to boj, jelikož je to hodně vyrovnané.
Minulý pátek jsi odehrál první minuty za A mužstvo v přípravném utkání proti Mladé Boleslavi. Jaký skok to byl oproti zápasovému tempu v B třídě a v čem jsi zaznamenal největší rozdíl?
Co se týče tempa, byl to velký skok. Největší rozdíl byl asi v rychlosti a provedení různých situací. Jsem rád, že mi trenér dal příležitost.
Kdyby přišla, například v nadcházející zimní přestávce, šance zabojovat v přípravě o větší pozornost trenérů prvního týmu, troufl by sis na to?
Jistě že bych si troufl. Byla by to pro mě výzva, a i tak trochu dětský sen si zahrát vyšší ligu.
V poslední době se téměř všechno točí okolo současné pandemie, a tak moji poslední otázku stočím tímto směrem… Za poslední dva roky došlo několikrát k narušení tréninkového režimu. Udržoval ses v rámci individuálního tréninku nějak v kondici?
Ano, udržoval. Asi ne tak pravidelně, jako by tomu bylo na tréninku, ale určitě jsem neotálel.
Autor: Lukáš Horníček
