ROZHOVOR | Jan Kočí: Už abych byl s hráči na hřišti

Začátkem března ukončil téměř dekádu trvající angažmá u mládeže pražské Slavie a o týden později už si trenér Jan Kočí (30) potřásl pravicí na stvrzení spolupráce s trenérem hostouňského áčka Dominikem Rodingerem. V Hostouni se tak pokusí rozjet trenérskou kariéru v dospělém fotbale a třeba i úspěšností napodobit tu svého otce, Borise Kočího.

Honzo, mohl bys nám přiblížit svou mládežnickou fotbalovou kariéru? Na jaké úrovni jsi hrával fotbal a v jakých klubech? 

Do žákovské kategorie jsem byl ve Slavii, kde jsem okolo 13. roku skončil. Poté jsem střídal kluby po Praze a v 17 letech jsem ještě zkusil celostátní ligu dorostu, kde jsem ale nedostal moc šancí.

Na trénování ses dal už v 18 letech. Byl krok vrhnout se na trenéřinu spontánní nebo plánovaný?

Myslím, že tohle jsem podědil po tátovi. Vždy jsem ho obdivoval a jeho kariéra -úspěšný hráč i úspěšný trenér - mne dost hnala dopředu. Jako hráči se mi to nepovede, ale jako trenér věřím, že se třeba přiblížím (smích). Ale laťka je vysoko.

Okolnosti mi k tomu navíc dost nahrály. Působil jsem jako hráč na Tempu a tam mají velký smysl pro mládež. Hned mne to vtáhlo.

Jak by ses charakterizoval jako trenér? Jaká je tvoje trenérská filozofie?

Herní trenér s obrovským důrazem na technickou dovednost hráčů. Co se týče herní stránky, mám rád kreativitu a takovou fotbalovost v řešení situací. Líbí se mi kombinační styl plný nápadů, kreativních řešení a ten doufám budeme předvádět.

Do Hostouně přicházíš po desetiletém angažmá u mládeže Slavie. Co stálo za rozhodnutím pro tak velkou změnu?

Deset let je dlouhá doba. Rozhodnutí nebylo lehké. Slavia o mne stála, ale já se rozhodl jít trošku jinou cestou, jak pomoci českému fotbalu. Založil jsem spolu s kolegy fotbalovou školu NextLevel, která dává možnosti individuálních a skupinových tréninků. Chci využít svých zkušeností a předat je všem možným hráčům, kteří k nám již dochází nebo budou docházet. Pak přišla nabídka z Hostouně a ta prostě nešla odmítnout. Beru to jako velký posun v mé trenérské kariéře

Zmiňuješ fotbalovou školu NextLevel. Co přesně se za tímto projektem a názvem skrývá?

Myslím, že je to pomoc pro hráče, kteří mají handicap v nějaké dovednosti. My se je snažíme za pomoci maximálně kvalitního přístupu zlepšit. V týmovém tréninku o 16 hráčích a víc se jako trenér nedokážete věnovat každému hráči a opravovat ho v chybách. My trénujeme v malém počtu do třech hráčů, abychom chyby opravili, a naopak dovednosti zlepšili. Aktuálně máme přes 90 aktivních hráčů a rozšiřujeme se každý den. Děti odchází nadšené. Plány s projektem mám obrovské.

Než se na podzim zastavily soutěže, tak si kromě trénování u slávistické mládeže a ve fotbalové škole NextLevel, hrál i za Mníšek pod Brdy v I.A třídě. Plánuješ aktivně dál hrát nebo se plně zaměříš na trenérskou dráhu?

Tohle je něco, co fakt nevím. Mám manželku, která mne podporuje, dvě malé dcery. Rodina je pro mne obrovsky důležitá. Čas chci využít určitě pro ně. Takže teď nevím. 

Angažmá v Hostouni je Tvým prvním u dospělého týmu. Myslíš, že budeš muset pozměnit své dosavadní metody vedení tréninků?

Na tohle se těším nejvíc. Myslím si, že změna v přístupu k tréninku nebude potřeba. Tréninky musí být hlavně v atmosféře, která hráče baví, nabudí a donutí je zlepšovat se díky konkurenci. Na nás na trenérech je jen nastavit k tomu podmínky.

A už jste měli možnost se s kolegou Dominikem Rodingerem pobavit o rozdělení kompetencích u mužstva?

Jasný. Máme jasnou představu, co a jak. Hodně podobné myšlení. Teď je to jen takové před-nastavování, už aby tu byla realita na hřišti. Skvěle se doplňujeme a myslím, že můžeme velmi dobře a profi fungovat.

Restart ČFL se neustále odkládá, stejně tak návrat ke společným tréninkům. Věříš, že si odbudeš premiéru na lavičce Hostouně v letošním soutěžním ročníku?

Těším se hlavně na tréninky. Doufám, že to co nejdříve pustí alespoň k tomu. Protože fotbalista se zlepšuje hlavně při trénincích. A já chci, aby se naši hráči posouvali a zlepšovali. Věřím, že i zápasovou premiéru v letošním ročníku ještě stihnu.

Autor: Lukáš Horníček

Foto: Sokol Hostouň, fctempo.cz, FB - @SKSlaviaPrahaRocnik2009