Vzpoura outsidera nevyšla
Veducí mužstva Lukáš Horníček nám zhodnotil další zápas...
V sobotu jsme na našem hřišti přivítali čtvrtý tým tabulky - SK Zichovec. Tým, který většinu bodů posbíral na podzim. Přesto k nám přijížděl soupeř, který na jaře porazil silný Libušín a nejtěsnějším výsledkem prohrál se Slovanem Kladno. Naopak naše mužstvo vstupovalo do utkání po týden starém debaklu na hřišti Hřebče (3:8) a oslabené o několik hráčů. Každopádně jsme se nechtěli smířit s rolí outsidera a se stoupající formou našeho oddílu jsme chtěli navázat na poslední domácí výhru.
Pokud si v sobotu někdo přispal a přišel kupříkladu až v 9. minutě, tak přišel o to nejzajímavější, co nabídl první poločas. Zápas začal ve velkém stylu a minuty na světelné tabuli se ještě pořádně nerozběhly, když se zaskvěl soupeřův brankář a zabránil rychlému vstřelení branky. Po nevyužití naší převahy v prvních minutách na hřišti, soupeř trestal. V 5. minutě utekl hráč Zichovce středem hřiště a z velkého vápna proměnil – 0:1. Síť naší branky se ještě nepřestala vlnit, když musel brankář Kettner vytahovat míč z branky podruhé. Po zaspání zálohy ve středu hřiště a úniku dvou hráčů soupeře na naší branku se opět měnilo skóre - 0:2. Naštěstí jsme se rychlým vedením soupeře nenechali otrávit a dál pokračovali v aktivní hře. To se nám nakonec vyplatilo. V 8. minutě se opřel do rány Linc (po přihrávce Dědečka) a ta se odrazila od tyče do brány - 1:2. O další dvě minuty později mohl srovnat Kříž, když běžel sám na brankáře. Únik však zůstal bez gólového zhodnocení. Další minuty se odvíjely ve znamení naší platonické převahy ve středu hřiště a rychlých protiútoků Zichovce. Ve 30. minutě jeden takový protiútok málem Zichovec využil, ale překonaného Kettnera zachránilo břevno. Branková konstrukce byla proti navýšení skóre i na druhé straně, když po střele Eliáše míč orazítkoval pravou tyčku. A když jsme nedokázali využít ani následný přímý kop rozehrávaný zpoza vápna, poločasové skóre zůstalo 1:2.
Náš tým si v prvním poločase ověřil, že se dá hrát s každým a do druhé půle jsme šli s jasným cíle – vyrovnat! Naše přání se stalo skutečností ještě dřív, než kdo z nás doufal. Ve 47. minutě rychle rozehrál brankář Kettner na půlku, kde si míč přebral Kříž, …který ze samostatné útočné akce vytěžil maximum – 2:2. O šest minut později mohlo být ještě veseleji, ale prudká střela Lince, ani hlavička Eliáše, se neujala. Druhý jmenovaný se nakonec branky dočkal v 55. minutě - po střele z 15-ti metrů nedal brankáři šanci - 3:2! Soupeř sice o dvě minuty později z náhodné akce opět srovnal skóre, ale naše mužstvo na hřišti jasně dominovalo a nic nenasvědčovalo tomu, že by si soupeř odvezl nějaké body. V 62. minutě jsme opět nastřelili brankovou konstrukci. Tentokrát střelu Eliáše z přímého kopu zastavilo břevno. V 64. minutě přišel rozhodující moment zápasu, když naší převahu zchladil soupeř další brankou z protiútoku – 3:4. Bohužel nás čtvrtá branka srazila na zem a s ubíhajícím časem nám začaly docházet síly. Naopak, do té doby neaktivního soupeře vedoucí branka nabudila a zbytek zápasu začal přebírat aktivitu na hřišti. …tu stvrdil v 82. minutě, kdy další rychlý výpad proměnil v pátou branku – 3:5. Definitivní tečku utkání dal opět soupeř o minuty později – 3:6.
Rozhodně to není první prohra našeho oddílu na jaře, ale rozhodně je to prohra, která mrzí nejvíc. Naše mužstvo bylo 2/3 utkání aktivnější a po obratu skóre (z 0:2 na 3:2) nic nenasvědčovalo tomu, že bychom si body nemohli nechat doma. Bohužel nakonec rozhodla větší zkušenost soupeře, který se lépe vypořádal se situacemi v rozhodujících chvílích zápasu. I přes nešťastnou prohru musím zápas hodnotit pozitivně… Nejen, že výkonnost našich hráčů jde, zápas od zápasu, nahoru. Daří se nám také úspěšně zabudovávat hráče ze starších žáků, kteří v každém zápase prokazují vysokou kvalitu.