Jiří Hondl: Proč si nepostavit vlastní stadion?

Hostouň má zhruba tisíc jedno sto obyvatel. Desetina z nich se tam věnuje fotbalu, většinou jsou to děti. A ty v současnosti mají před sebou metu, kterou jim postupem do divize vystavili dospělí hráči. Žádná vesnice kolem Kladna nikdy tak vysoko fotbal nehrála. Jak se tenhle malý zázrak zrodil?

Jak je klub s klandrem kolem trávníku na divizi připravený? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal šéf klubu, jeho mecenáš a podnikatel Jiří Hondl, poslední Tvář týdne před prázdninami.

Prozraďte, jak tráví volný čas člověk jako vy, který provozuje úspěšnou firmu, stará se o úspěšný fotbalový klub a do toho pečuje o rodinu?

Skoro žádný nemá. Všechno mi to vyrostlo do takové velikosti, že to požírá veškerý čas. Například jedu domů, do Hostouně z práce kolem sedmé večer a pravidelně se zastavuji u hřiště, abych se podíval, co je kde potřeba udělat. A většinou se tam potkám s lidmi kolem fotbalu a velice často se stane, že se domů dostanu kolem deváté. A to bydlím kousek od hřiště (směje se). Ale už jsem na to zvyklý. Když náhodou nejsem v zápřahu, tak se nudím.

Co když se vám v některé z těch tří oblastí přestane dařit? Jste zvyklý na porážky?

Jsem na porážky připravený, počítám, že mohou přijít. Nehroutím se z nich, ale beru je jako start k výhrám. Je třeba se z chyb poučit, jít dál a neopakovat je.

V divizi zřejmě Hostouň čeká víc porážek než v krajském přeboru…

Fotbal by měl být především zábavou a jako k takové se k němu musí přistupovat. Nemůžeme z fotbalu dělat tragédii. Pokud uděláme maximum pro to, aby se nám dařilo, a přesto se nám nebude dařit, můžeme si říct, že líp to nešlo a vyrovnat se s nezdarem.

Jak ve fotbale poznáte, že jste udělali maximum?

Na to je těžké odpovědět. Je to o vnitřním pocitu. Kdyby všechno kolem našeho fotbalu záviselo jen na tom, co do toho dáme, tak je za chvíli Hostouň v lize. Ale proti vlivu vnějšího prostředí moc neuděláte. Z toho, přiznávám, mám největší obavu. Vstupujeme do prostředí, které neznáme, ve kterém se nedovedeme orientovat. Nevíme, co nás čeká.

Co když se zrovna váš tým stane tím příslovečným obětním beránkem předem odsouzeným druhými kluby k sestupu?

To se může stát. Ale já nepatřím mezi lidi, kteří ohnou hřbet!

Jste tvrdý byznysmen, který v práci dokáže zvednout hlas. Dokážete zakřičet i na hráče?

Fotbal v Hostouni dělám jedenáct let a za tu dobu se mi to stalo jednou. V práci i ve fotbale po lidech chci, aby makali naplno. Nemusí se vždycky dařit, ale musím mít pocit, že tomu dali maximum. Když ten pocit nemám, jsem nevrlý.

Vyhodil jste hodně fotbalistů a trenérů?

Myslím, že hodně jich nebylo. Kdysi mi u nás na vesnici vyčítali, že jsem sáhnul na místní fotbalové ikony…

Proč jste šel před jedenácti roky do fotbalu?

Pro Hostouň je fotbal odjakživa doménou. A tehdy byl klub v rozkladu. Když za mnou jeho funkcionáři přišli domů, abych jim ho pomohl zachránit, řekl jsem, že to zkusím. Sám jsem v něm hrával, můj táta patřil jako brankář k té slavnější generaci, takže k místnímu fotbalu mě váže velmi srdečný vztah. Bylo by mi líto, kdyby měl u nás zaniknout. Tátovi jsem tehdy slíbil, že Hostouň vrátím z okresního přeboru do A třídy, což bylo maximum, co jsme kdy hráli. Mrzí mě, že se táta nedožil dnešní doby… Ale jak jsem ho znal, už by zase kroutil hlavou a říkal by, že jsem to s těmi postupy už přehnal (směje se).

A nepřehnal? Není divize pro Hostouň velké sousto?

Je to možný. Je možný, že třeba sestoupíme a lidi mi ten sestup budou vyčítat. Když jsme před časem na klubovém výboru debatovali, jestli postoupit do divize, nebo ne, tak já jediný byl proti. Ale ctím kolegy a většinu. Většina byla toho názoru, že by byla škoda divizi nevyzkoušet. Přiznávám, že mám v hlavě myšlenky, jestli už to není moc… Ovšem proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?

Máte radost z neodvratného derby proti SK?

Z toho zápasu radost nemám. Obávám se, aby po něm měla obě mužstva s kým hrát další zápas. Už dnes vím, že to bude zápas, který se odehraje na krev a nadoraz. Ale to k fotbalu patří. Na druhou stranu podobné zápasy přivedou do ochozů víc fanoušků. Možná je postup do divize vrchol, tragédií zase je, že je to pád SK. My se k derby propracovali výkonnostním růstem, Kladno zase výkonnostním poklesem.

První vzájemný duel se odehraje v Kladně. Vypravíte z Hostouně autobusy?

K tomu se zavázal náš trenér. Prý k zápasu přijedou Neoplanem (směje se). Určitě hráčům vypíšeme zvláštní prémie. Dostanou o pivo a párek víc… Tohle totiž nejsou zápasy, které stojí na prémiích za výhru, v těchto zápasech jde totiž o výhru samotnou.

Řekl jste, že divize je možná váš vrchol. Neříkejte, že neuvažujete o tom, že si jednou třeba pronajmete stadion SK pro třetí ligu…

O tom ještě neuvažuji. Ale je fakt, že nedávno jsme v určitém okruhu lidí začali debatovat o vizi, ve které se spojí kluby a vytvoří jeden nový celek. Podle nás by stálo za to vytvořit v regionu silnou fotbalovou značku. Zatím jsme ale jen na začátku debaty! Spíše si o tom jen povídáme, než abychom už něco chystali. Mě tahle myšlenka zaujala. Já totiž moc rád buduju nové věci na zelené louce.

Vy byste dokázal spojit kapitál v okrese do jednoho klubu?

Prostor tu je. Určitě je to o důvěře. Navzájem se známe a víme, že jeden druhého nepodrazíme. Pokud do toho půjdeme, máme velkou šanci, že se nám tenhle projekt podaří úspěšně realizovat.

Proto jsem se ptal na stadion SK, protože slušnou soutěž byste měli s klubem z Kladenska odehrát na nejdůstojnějším stadionu v okrese…

A co třeba postavit svůj?

Minulou Tvář týdne, Jana Kruliše, zajímá, jak moc vyrabujete přestupy hráčský tým SK?

Vůbec. Snažím se s lidmi v SK budovat dobré vztahy. Chvilku se nám to daří víc, chvilku zase míň. Sedli jsme si a zatím se vše odvíjí podle toho, jak jsme se dohodli. Řekl jsem, že SK rabovat nebudu. Ovšem uvidíme, jak se ty naše vztahy budou vyvíjet dál. V téhle chvíli říkám, že pokud k nám přijde hráč z SK, bude to po dohodě klubů.

Autor: Jan Murárik

zdroj: http://www.vasekladno.cz/zpravy/tvar-tydne/3966-jiri-hondl-proc-si-nepostavit-vlastni-stadion

S lodí jménem Hostouň doplul Jiří Hondl až do divize. Napne plachty do dalšího cíle?