My jsme Hostouň: Lukáš Horníček

Do Hostouně se jeho rodina přistěhovala z Prahy. V metropoli prošel fotbalovým Motorletem i Stodůlkami. Ve dvanácti se Lukáš Horníček, současný vedoucí prvního mužstva, přihlásil do hostouňského klubu, ale poměrně brzy kvůli zranění hráčskou kariéru ukončil.

Foto: Sokol Hostouň

 

Co se vám okamžitě vybaví, když uslyšíte fotbal a Hostouň?

Tradice. Je úžasné, jak lidi v Hostouni klubem žijí po generace. I když Hostouň působila převážnou část historie v nižších soutěžích, vždy byli v klubu hráči a funkcionáři, kteří mu věnovali spoustu energie a mnoho let svého života.

 

Na které utkání ze své hráčské etapy rád vzpomínáte?

Nejvíce mi utkvěl v paměti první zápas za dorost proti Brandýsku, kdy jsem, jako vyjukaný nováček v týmu, po pár minutách na hřišti vstřelil branku.

 

Dal byste dohromady ideální mládežnickou jedenáctku své kariéry?

Měl jsem vždy štěstí na týmy, které sbíraly úspěchy, a je těžké vybrat jen jedenáct hráčů. Ale kdybych měl vybrat ideální mužstvo, tak je to dorostenecký výběr okolo trenéra Zdeňka Sojky, který v roce 2003 prošel okresním přeborem bez jediné prohry a neztratil se ani po postupu do krajské soutěže.

 

Vnímal jste v žákovském období osobnosti fotbalové Hostouně?

Určitě. Chodil jsem se dívat na zápasy A mužstva a jako každý žáček si hledal své fotbalové vzory. Pamatuji si, že se mi líbila hra Miroslava Vlčka nejmladšího. Samozřejmě jsem vnímal i další osobnosti okolo klubu a snil o tom, že se jednou dostanu do prvního mužstva. To se mi nakonec podařilo, i když v jiné roli, než jsem ve svých dvanácti zamýšlel.

 

Kdo jsou pro vás nyní historicky největší veličiny jak Čechie, tak Sokola?

Za bezmála stoletou historií fotbalového klubu se skrývá bezpochyby nemalý počet hráčských veličin. Jako fanouškovi Sparty Praha se mi samozřejmě vybaví jméno Jan Jiras, který v sedmdesátých letech za Spartu nastupoval. S hostouňským fotbalem mám spojena i jména Zeithaml, Kapitán, Sedláček, Vlček, Kapalín a další.

 

Druhou sezonu působíte u áčka jako vedoucí mužstva. Stojíte u střídačky, nosíte vodu, zapisujete statistiku. Máte požitek ze samotného zápasu?

V některých fázích utkání se činnosti nakupí a je těžké se věnovat samotné hře. Někdy mě naopak hra vtáhne do té míry, že zapomenu například zapsat poznámku do statistik pro trenéry. Naštěstí se zápasy nahrávají, já si je můžu později přehrát a chybějící informace doplnit. K takovým utkáním patří například derby s SK Kladno.

 

Jaká je podle vás budoucnost fotbalu v Hostouni?

Fotbalový klub je živý organismus. Co funguje letos, příští rok už fungovat nemusí. Když ale vidím, jak pro klub lidé v Hostouni dýchají v čele s předsedou Jiřím Hondlem, a k tomu je nutné přidat entuziasmus trenérů u mládežnických mužstev, kteří v posledních letech udělali neskutečný kus práce, tak o budoucnost Sokola nemám strach.

 

 

Výňatek z loni vydané knihy My jsme Hostouň, která mapuje historii hostouňského fotbalu.  Publikaci si můžete zakoupit při domácích utkáních áčka i béčka. To je zpravidla každou neděli odpoledne dle hracího času prvního týmu a rezervy Sokola. Každý čtvrtek od 19 hodin jsou knihy k dispozici v klubovně u hřiště, kde tento den pravidelně zasedá výbor klubu.