My jsme Hostouň: Ludmila Vacková

Jedna věc je výkon týmu, který vedou trenérské osobnosti a špičkové zázemí klubu, ovšem neméně důležitá je osoba, která se v zákulisí o ně stará – správce klubu. V Hostouni v téhle roli potkáte Ludmilu Vackovou.

Foto: Jan Murárik

 

Co se Vám vybaví, když uslyšíte fotbal a Hostouň?

Že Hostouň rychle vyjela ve fotbale hodně vysoko. Ráda bych se dožila ještě dalších úspěchů, je to příjemné.

 

Jak se stalo, že jste se ocitla v roli správcové hostouňského stadionu?

Před deseti roky jsem našla inzerát, že Hostouň shání správce. Před tím jsem uklízela třeba tělocvičnu v Ruzyni. Hostouň mně i mé rodině k tomu nabídla byt nad klubovnou a šatnami. No a od té doby jsem přímo v dění hostouňského fotbalu. S manželem jsem se starala o hřiště, trávu, o sítě v brankách, uklízela jsem kabiny, záchody. Posléze manžel těžce onemocněl a posledních pět roků se o sekání trávníku i o další těžší práce stará Zdeněk Sojka. Já, kromě úklidu stále peru a žehlím dresy i další prádlo. Naše rodina i se synem vlastně dělá také hlídače areálu. Jsme v Hostouni u hřiště spokojení.

 

Přetáhla jste už některého z hráčů hadrem?

To né, ale občas na ně držkuju. Hlavně, když něco slaví. Umějí za to vzít čím dál tím lépe. Když hráli za Hostouň převážně jenom místní kluci, bylo to klidnější. I ta doba v klubu byla taková klidnější celkově. Teď je všechno rychlejší, spěchá se, je i více nervozity. Však ambice Hostouně jsou mnohem vyšší než před těmi deseti roky…

 

Sledujete domácí zápasy sokolů mezi diváky?

Koukám na každý z okna bytu. Bydlíme v patře a připadáme si jako ve skyboxu někde na moderním stadionu. Koukám sice v klidu, ale klidná u naší hry mnohdy nejsem.

 

Kam podle vás směřuje fotbal v Hostouni?

Když budou všechny mančafty sokolů táhnout za jeden provaz, budou jako parta stmelení a držet při sobě, dotáhnou to ještě výš.

 

Výňatek z loni vydané knihy My jsme Hostouň, která mapuje historii hostouňského fotbalu.  Publikaci si můžete zakoupit při domácích utkáních áčka i béčka. To je zpravidla každou neděli odpoledne dle hracího času prvního týmu a rezervy Sokola. Každý čtvrtek od 19 hodin jsou knihy k dispozici v klubovně u hřiště, kde tento den pravidelně zasedá výbor klubu.