Hostouň – Je jasně nejdéle sloužícím hráčem fotbalového Sokola Hostouň a mnozí ho tady berou jako domácího, byť pochází ze sousedního Pavlova. Hlavně je ale skvělým hráčem. František Motlík disponuje skoro vším, co fotbal vyžaduje. Je vysoký, silný, skvěle hlavičkuje, umí i nohama. Že nehraje ligu, to je trochu i jeho chyba, ale o tom se mluvilo mnohokrát.
Lepší je pohled do budoucna a ten skýtá Ferrymu, jak se mu přezdívá, pořád dobré vyhlídky. Hráč, který se o víkendu v rámci hostouňského plesu stal už po několikáté nejlepším hráčem Sokola, se nyní stejně jako celý tým těší na jarní část krajského přeboru a útok na postup do divize.
Františku, po roční pauze jste opět Fotbalistou Hostouně, taková pocta vždycky potěší, že?
Kdybych neodváděl, co odvádím a stejně tak i ostatní, asi jsme někde jinde. A pak by i lidé asi koukali na korunovaci jinak. Ale cením si toho, protože hlasují převážně kluci z týmu, možná pánové z vedení. Všem moc děkuji.
Dostal jste ale cenu i od fanoušků!
(úsměv) Já si nejsem jistý, jestli fanouškovská cena nejde za mnou díky tomu, že jsem tu nejdéle a že mě lidé nejvíc znají. Nicméně vybrali mě a já jim za to jsem vděčný. Jestli se jim líbí můj styl hry, že se jsou podívat třeba i na mě, tak to těší. I já přece dělám fotbal pro to, že mě baví a že na něj přijdou fanoušci. A i pro ně se fotbal v Hostouni dělá.
Loni triumfoval Honza Čurda, letos zase vy. Byl z vašeho pohledu rok 2015 fotbalově úspěšnější než ten předchozí?
Stoprocentně. A jak už jsem jednou uvedl, velkou zásluhu na tom má moje přítelkyně, která mi dala nový náboj do života a zklidnila, protože já klidný nikdy nebyl. Tedy jí patří dík.
A pustila vás i na zimní soustředění, letos jste na něm byl s Hostouní vůbec poprvé…
(smích) je fakt, že nejsem typ, který by takové akce jezdil rád. Moc se tam běhá, dře, to není nic pro mě. Já vždycky vyznával, že na hřišti musím být chytrý, ať běhá těch deset dalších kolem mě. Nicméně soustředění bylo parádní, užili jsme si hodně legrace a rozhodně se tam vrátím. Dokonce jsem tam dostal od trenéra cenu za to, že jsem jel.
Ale a copak vám pan Čurda daroval?
Plyšového medvídka a knížku pohádek (smích). Byl jsem na pokoji s Danem Novákem a bylo řečeno, že když jsem tedy konečně dorazil, tak mu je mám číst před spaním. Byla to recese od trenéra, ale tyhle věci k tomu patří. Je to i důkaz toho, jak skvělou partu v Hostouni máme. Hráči i trenér, ten si vždycky svoje přidá.
Ceny nejlepším předával Jan Berger. Říká vám jeho jméno něco?
Hrát jsem ho neviděl, ale děda mi o něm vyprávěl hodně. A s klukama v kabině jsme ho také probírali. Patří mu velká úcta. Moderátor Vlasta Korec říkal, že svého času odmítl nabídku Realu Madrid za milion dolarů s tím, že v Čechách má rodinu. Tohle udělá fotbalista, když má rád fotbal, ne peníze. Fakt smekám. Nicméně jméno Berger obdivuji hlavně v podobě jeho synovce Patrika Bergera. Když jsem vyrůstal, tak to byla jeho éra, a to byl můj idol. Ze všech našich hráčů jsem ho obdivoval nejvíc.
Poslední otázka musí patřit Hostouni, protože jste půlmistrem krajského přeboru a očekává se atak na postup. Jak jste nachystaní?
Už před dvěma roky, kdy jsme do přeboru postoupili, tak to celá Hostouň i předseda Hondl brali s velkým nadšením. Je to historický úspěch, ale teď by chtěl dokázat divizi a já jsem s ním zajedno. Pořád ho vidím, když mi bylo šestnáct a kopal jsem si s klukama na hřiště na Pavlově, jak tam vylezl ze křoví a nabídl mi, ať jdu do Hostouně, že by s ní chtěl do pár let něco dokázat. Já mu tehdy úplně nevěřil, ale když jsem sem přišel a viděl, kolik tomu dává práce on i další lidé, tak už jsem nemohl říci ani popel. Někomu nemusí být po chuti, ale já musím smeknout klobouk, co tady dokázal. Díky němu jsme tam, kde jsme.
Takže už kvůli němu na postup půjdete?
V kabině se to malinko pere, někdo postup jasně chce, jiní tomu tak nakloněni nejsou. Ale drtivá většina do toho půjde na fest, já tedy určitě. Už jenom pro Hostouň a co tady předvádí pan Hondl. Že jsme skončili první po podzimu je úplně super a o to víc tam budeme chtít zůstat.
Autor: Rudolf Muzika