Kladenský deník | Jiří Hondl: Třeba krize fotbalu pomůže, vrátí se nohama na zem

Fotbalové Hostouni v podstatě koronavirová pandemie a anulování fotbalového ročníku pomohlo, v ČFL se nováček držel u dna tabulky a hrál o záchranu. Přesto předseda klubu Jiří Hondl rád není, i jemu fotbal hodně chybí.

Foto: Sokol Hostouň

Fotbalové soutěže jsou ukončeny, co na to říkáte?

Nadšený z toho rozhodně nejsem, ale rozhodnutí rozumím. Je to krok správným směrem. Nic není víc než lidský život a s tímto k omezení musíme přistupovat. Fotbal byl, je a snad do budoucna i bude zábavou a ta jako taková musí občas ustoupit do pozadí před podstatnějšími záležitostmi, jako je zdraví a to nejenom hráčů, trenérů, funkcionářů nebo diváků.

V této době máme všichni nejspíše dost jiných starostí než se soustředit na fotbal. Navíc po tak dlouhé přestávce by bylo myslím snad až nemožné bez předchozího tréninku naskočit rovnýma nohama přímo do zápasů, které by se navíc pravděpodobně hrály systémem středa, neděle.

Tréninkový výpadek by asi byl moc velký…

Byl a někde na přelomu května, června by byl už propastný. Rozhodně by to byl také velký risk z pohledu možných zranění hráčů a myslím, že ani fotbal jako takový by nebyl moc ke koukání. Nevím jak někomu jinému, ale mě by to dohrávat nedávalo smysl vůbec v ničem. Tréninkový výpadek v řádu měsíců by nešel již tak krátké době dohnat. Jediné, co mě trochu mrzí, že rozhodnutí nepřišlo dříve. Již nějakou dobu bylo jasné, že za této situace a s nejasným vývojem kolem epidemie by bylo nesmyslným hazardem soutěže dohrávat. Nejistota trvala zbytečně dlouho.

Zeptám se Vás i jako podnikatele a člověka zběhlého v ekonomice: jak ovlivní koronavirus fotbal do budoucna?

Bohužel, škody a nejenom ty finanční, které pandemie přinese, budou pro fotbal i na té výkonnostní a amatérské úrovni dalekosáhlé a nejde podle mého názoru jenom o tuto nedohranou sezonu. Po dlouhých letech o ničem se konečně začalo jakžtakž rozbíhat alespoň nějaký způsob financování sportu, respektive v tomto případě fotbalu a výchovy mládeže zejména. Byl tu zřetelný zájem státu investovat do rozvoje sportovišť nebo jejich oprav. A to již od nejnižších soutěží, což v minulosti nebylo zvykem. Připravovaly se další zajímavé projekty. Mám velké obavy, že tohle všechno minimálně na nějakou dobu půjde k ledu. Takže jsme se pravděpodobně dostaneme zpátky do bodu nula po všech těchto stránkách.

Ohrozí to činnost klubl? A u jakého procenta?

Mám obavy, že tento stav ukončí činnost celé řadě klubů, které ani teď na tom nebyly nějak zvlášť dobře. Spolu s předpokládaným poklesem finanční podpory ze strany byznys sféry to bude pro fotbal citelný zásah a to na všech jeho úrovních. Osobně odhaduji, že v tuto chvíli se vypařilo z fotbalu více jak padesát procent peněz. Když bude dobře a ekonomika se po náběhu v řádech několika měsíců rychle zmátoří, což je docela dobře možné, tak minimálně tento a příští rok to bude hodně těžký pro všechny. Oživení ekonomiky určitě přijde o tom jsem skálopevně přesvědčený a nebudou to dlouhé roky, dokonce je docela dobře možné, že ta dynamika růstu bude větší než-li před pandemií. Bude to chtít ale trpělivost a pevné nervy.

Ovlivní to nějak strukturu soutěží?

Na to je ještě příliš brzo odpovědět. Myslím, že teď všichni zatím sčítáme ztráty a přemýšlíme jak dál. Je ale docela dobře možné, že celá řada klubů bude zvažovat, na jaké výkonnostní úrovni pokračovat, byť třeba jenom po určitou dobu než se všechno vzpamatuje a postaví zpátky nohama na pevnou půdu. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Za sebe si dokonce myslím, že by to fotbalu mohlo svým způsobem prospět. Poslední roky byl celý vývoj kolem tohoto sportu až příliš hektický a v ledasčem začal postrádat zdravý rozum a dlouhodobou udržitelnost. Teď alespoň nastane doba, alespoň v to plně doufám, kdy se všichni zase pěkně vrátí zpátky nohama na zem a všechny ty věci, co dělají fotbal fotbalem, se posunou někam do přijatelné roviny. Pokud má fotbal přežít nejbližší roky alespoň v nějaké smysluplné podobě, tak budou všichni do jednoho co se kolem toho pohybují ubrat ze svých nároků.

Pomůže to Hostouni, nebo Vás mrzí, že jste se raději nezachránili klasickou cestou?

Takto se na to nedívám. Mrzí mě to kvůli lidem co se kolem fotbalu točí, kvůli divákům natěšeným na jarní fotbalové boje a koneckonců i kvůli hráčům samotným, kteří celou zimu poctivě makali a takhle to přišlo všechno vniveč. Sportovně i finančně. Navíc nás čekaly na domácím hřišti divácky atraktivní zápasy se Spartou, Slavií, Táborskem, na které se všichni těšili.

Vy jste navíc kdysi prohlásil, že až přijede k mistráku do Hostouně Sparta, tak skončíte. To si asi všichni v Hostouni oddechli…

(smích) Asi budu muset ještě chvíli vydržet a pokračovat, když nám ten zápas se Spartou odpadl. Takto blízko to bylo… (smích) Teď zase chvilku vážně. Kdo mě zná, tak ví, že jsem soutěživý typ a tenhle výsledek mě rozhodně nenaplňuje, ba co více mi neposkytl ani žádnou úlevu. Spíše rozmrzelost z toho, že vše co jsme doposud udělali přišlo rázem vniveč a může začít znovu. Možná to bude znít příliš troufale, ale jsem přesvědčený, že bychom záchranu uhráli. Měli jsme na to. Už v závěru podzimu jsme šli hodně nahoru a zápas od zápasu se zlepšovali. Cítil jsem z kluků odhodlání a správně pozitivní energii. Myslím, že jsme nakonec poskládali kvalitativně dobré mužstvo a hned první jarní zápas s Motorletem to podle mě potvrdil. Od nás to mělo již třetiligové parametry. Tak snad zase příště snad v lepších časech.

Všem přeji zejména zdraví, to je teď ze všeho nejdůležitější, ale také silné nervy a velký optimismus do dalších dnů a měsíců.

Zdroj: Kladenský deník