Jiří Hondl: Chceme se držet nad sestupem a hrát fotbal, který bude bavit

Na postu předsedy klubu dotáhl Sokol Hostouň z okresního přeboru do třetí ligy. V ní jsou sokolové již sedmou sezonu, což je na Kladensku nebývalé. A podle jeho slov by se tým neměl bát sestupu ani nyní.

Vyvíjela se zimní příprava po odvolání trenéra podle vašich představ?
Přes rozpačitý začátek jsme tréninkově splnili, co jsme potřebovali. Po fyzické stránce by mužstvo mělo být připraveno. Herně jsme zprvu trochu tápali, ale poslední přípravné zápasy už vypadaly docela dobře. Nicméně některé herní fáze ještě potřebují doladit. Možná to bude chtít ještě dva tři týdny tréninku, abychom se dostali do správné herní pohody. Měřítkem přípravy však budou až ostré zápasy, které ukážou, jak na tom skutečně jsme.

Do týmu se vrátili hráči, kteří ho v podzimní části soutěže opustili. Co bylo důvodem jejich návratu?

Žádnou senzaci bych za tím nehledal. Kluci se prostě chtěli do klubu vrátit. Věci jsme si vyjasnili, myslím, že máme čistý stůl, a teď bude jen na nich a jejich výkonnosti, na jaké místo v kádru se v nejbližším období zařadí.

Která z posil vás zaujala nejvíce a kde by bylo třeba mužstvo ještě doplnit?
Radost mi dělá Matěj Šnobl, který se začíná herně zvedat, a spolu s Filipem Mikešem a Davidem Boháčem by mohli tvořit správnou údernou sílu. Snad se nám už ze všech zranění konečně zotavil Zdeněk Hucek, který vypadal v přípravě velmi dobře a vzhledem k jeho delší zdravotní absenci je vlastně také posilou. Vypadá to, že to za správný konec vzal David Čížek a prokazuje solidní výkonnost. Myslím si, že by se nám ještě hodil hráč do obrany a možná také útočník, který by doplnil sestavu v případě zranění.

Pro podzimní část ligy jste určil cíl jednadvacet získaných bodů. Kolik bodů na kontě Sokola si představujete na konci sezony?

Nezačínáme jaro bodově úplně pod tlakem, nicméně dalších jednadvacet bodů by bylo dobrých (směje se). To je přece jasné. Cílem je bodově pokud možno zopakovat nebo se přiblížit podzimu. S výsledkem lehce pod hranicí čtyřiceti bodů bych byl hodně spokojený. Základním minimem je, abychom se průběžně drželi nad pásmem možného sestupu.

Nejdeme do jara s tím, být sběrateli bodů za každou cenu, ale nechceme ani hrát pod tlakem ohrožení sestupem. V silách mužstva to určitě je. Když budou kluci držet při sobě a na hřišti prodají schopnosti, které v nich bezesporu jsou, mohou být úspěšní.

Naší ambicí je, aby fotbal samotný kluky, trenéry i všechny lidi kolem hostouňského klubu bavil a naplňoval. Nejen je samotné, ale také diváky, kteří na naše zápasy zavítají. Snad to není příliš odvážná ambice (usmívá se) a podaří se nám ji alespoň zčásti naplnit.